Existuje několik metod, jak pomocí hlasování předmět získat. Druhy aukcí se liší podle různých hledisek například vyvoválací cenou. Ta může být udána jako nejnižší, tedy začíná se dražit od 1 koruny, nebo jako velmi vysoká a zájemci se snaží této ceně co nejvíce přiblížit. Pokud se najde někdo, kdo s vyvolávací cenou souhlasí, automaticky je předmět jeho. Vždy totiž platí, že majitelem se stane ten, kdo nabídne nejvíc peněz.
Dále se mohou aukce lišit v jejich průběhu, některá může trvat déle, jiná kratší dobu. Záleží vše na zájemcích a na tom, jak dlouho je bude bavit přihazovat.
Aukce se také mohou lišit počtem dražebníků, na každém místě se setkáte s jiným licitátorem, který vede průběh dražby a na konci všem oznámí, kdo se stal majitelem. Zpravidla neříká jméno, ale číslo, které má každý dražebník a které zvedá, když nahlas vyslovuje částku, kterou je ochoten zaplatit za předmět.
V současné době existuje několik metod aukcí, které se liší jak svým názvem, tak průběhem aukce. Ačkoliv se v jejich označení objevují názvy zemí, nečekejte, že se takto dražit dá pouze tam. Jedná se o univerzální názvy a společné s nimi mají pouze svůj původ.
Metody aukcí:
Americká metoda
Americká aukce je nejznámější metodou, která je ve světě nejběžnější a mnozí lidé si pod aukcí představí právě tuto metodu. Jedná se o způsob prodeje s přihazováním směrem nahoru. Většinou se začíná na 1 koruně, ale není výjimkou, že se stanoví vyvolávací cena, která může činit i několik tisíc korun. Dražba začíná na nižší vyvolávací ceně oproti ceně odhadní. V praxi to znamená, že ačkoliv znalec řekl, že například námi nabízený televizor má hodnotu 5 tisíc korun, dražba začne vyvolávací cenou v rozmezí od 1 koruny do částky nižší než je 5 tisíc. Účastníci postupně přihazují. Pravidlo je, že každá další nabídka musí být vyšší, než nabídka, která ji předcházela.
Dražebník, který nabídne nejvíc peněz, si předmět aukce za tuto cenu koupí.
Holandská aukce
Holandská metoda je méně obvyklá. Jedná se o způsob prodeje, u kterého dochází k snižování vyvolávací ceny. Pokud si je však účastník ochoten koupit předmět za vyvolávací cenu, automaticky je jeho. V takovém případě ale prohloupí, protože vyvolávací cena je stejná nebo i vyšší, než cena odhadní. Asi by udělal lépe, kdyby si zašel do obchodu danou věc koupit. Dá se to pochopit pouze v případě, kdy se jedná o naprosto výjimečný předmět, který se jinde nedá sehnat.
Průběh aukce je následovný - řekne se vyvolávací cena, licitátor postupně cenu snižuje. Aukce končí v okamžiku, kdy první z účastníků zvedne své číslo, čímž dá najevo, že chce předmět za tuto cenu odkoupit. Tímto předmět získá a po skončení dražby je zavázán zaplatit. Dražba totiž nelze provést znovu s tím, že uchazeč si to rozmyslel. Není možné cenu měnit nebo činit jiné nabídky.
Aukce s postupným snižováním a následným přihazováním
Tato aukce je nejméně běžná. Její průběh je totiž zdlouhavý a obtížný. Jedná se o způsob prodeje, u kterého se nejdříve snižuje vyvolávací cena, která je obvykle stejná jako odhadní. Pokud tedy chceme prodat náš telvizor, který má hodnotu 5 tisíc, nejprve se vysloví tato částka. Poté licitátor postupně snižuje cenu až na minimální kupní cenu, která je stanovena. Kdykoliv v průběhu snižování, může dražebník učinit nabídku, čímž stopne snižování. Od tohoto okamžiku účastníci přihazují směrem nahoru, přičemž každá další nabídka musí být vyšší, než nabídka, který jí předcházela.
Účastník, který učiní nejvyšší nabídku, si předmět aukce za tuto cenu koupí.
